Naše škola se zapojila do programu Bádáme za školou, který podporuje zvídavost, objevování
a učení prostřednictvím vlastních zkušeností. Do projektu jsme se pustili trochu netradičně, propojujeme žáky 6. ročníku s prvňáčky. Starší žáci se stávají průvodci těm mladším a společně objevujeme svět kolem nás.
Scházíme se pravidelně každý týden po dobu osmi týdnů. Aktuálně jsme v polovině projektu
a už teď je vidět, jak přínosná tato spolupráce je – nejen z hlediska poznávání, ale i vzájemných vztahů.
- Ať to roste jako z vody!
Na začátku jsme se pustili do dlouhodobého pokusu se semínky. Nejprve jsme sledovali
klíčení a přemýšleli, co rostliny potřebují k růstu. Děti si formulovaly vlastní hypotézy o tom,
jak množství a druh tekutiny ovlivní růst rostlin, a ve skupinách si naplánovaly pokus.
Společně jsme založili pokusné misky a začali sledovat, jak se semínkům daří. Po týdnu jsme
se pustili do vyhodnocování. Co se stane se semínky, když je nezaléváme nebo naopak je
přeléváme? Jak dopadla semínka, která nebyla na světle? Jak se dařilo semínkům v písku? Na
všechny tyhle otázky již známe odpovědi. - týden – Jak se probouzí stromy?
Druhý týden jsme se zaměřili na jarní proměny stromů. Děti pracovaly s větvičkami s pupeny,
zkoušely určovat jejich druhy a ověřovaly své odhady. Procvičili si u toho anglické názvy,
naučili se pracovat s aplikací PlantNet a především se snažili ulovit si tu správnou nápovědu
v rybníčku. Každá skupina si také vybrala svůj strom v okolí školy, který ji zaujal ať už svým
vzrůstem, barvami, postavením nebo jen s nadšením očekávají, kdy se probudí k jarnímu
rozkvětu. - týden – Koukej, kde co lítá!
Tentokrát jsme se vydali ven zkoumat ptáky a překážky, které jim mohou stát v cestě. Děti
hledaly v okolí školy nebezpečná místa, například skleněné plochy, a své domněnky
ověřovaly přímo v terénu. Na závěr přemýšlely, jak tato místa upravit nebo zabezpečit, aby
byla pro ptáky bezpečnější. Vyzkoušeli jsme si lepit na okna folie a vyhodnocovat všechny
informace, které jsme doposud měli o ptactvu z hodin prvouky a přírodopisu. Také jsme
zavěsili naše vyrobené krmítko, které pravidelně doplňujeme. V tomto dni jsme si udělali i čerstvou a zdravou svačinku ze semínek, které nám vyklíčily k jídlu z našeho prvního týdne.
Po svačince se jen zaprášilo! - týden – Kam pospíchá ropucha?
Ve čtvrtém týdnu jsme se zaměřili na obojživelníky. Nejprve jsme přemýšleli, kde v okolí
najdeme vodu a kde by se mohly žáby nebo čolci vyskytovat. Poté jsme zkoumali žábu hned
z několika úhlu pohledu na několika stanovištích. Děti také přemýšlely nad tím, co
obojživelníci potřebují k životu a jak jim můžeme v našem okolí pomoci. A protože nám
počasí zrovna moc nepřálo, tak jsme vodu filtrovali v naší učebně chemie, kterou pro nás
připravila paní učitelka. Dala si záležet, aby byla skutečně znečištěna.
Součástí projektu je také tvorba lapbooku, do kterého postupně zaznamenáváme všechny naše
pokusy, hypotézy i objevy. Zároveň v hale školy vzniká nástěnka, která se týden po týdnu plní
a krásně ukazuje, jak naše společné bádání roste, vyvíjí se a propojuje malé i velké badatele.